Can’t hurt me – David Goggins

David Goggins je bezpochyby jeden z nejtvrdších lidí chodících po této planetě a přečtení jeho knihy mě v tom názoru ještě více utvrdilo.

O Gogginsovi jsem se porvé dozvěděl z legendárního podcastu Joe Rogan Experience #1080, kde byl David hostem. Hned na začátku podcastu Joe vypustí, že Goggins je jeho prvním hostem, kterého viděl cvičit před nahrávacím studiem, když přicházel. A Goggins odpověděl: „To jsem prostě já, to je můj život. Byl jsem tady o hodinu dříve, tak jsem si zacvičil.“

Během podcastu mluví Goggins v podstatě o tom stejném, o čem píše ve své knize. V té jde jen mnohem více do hloubky.

V prvních kapitolách popisuje své nelehké dětství, ve kterém se pravidelně setkával s rasismem a šikanou. Neodpočinul si ani doma, protože musel celé dny pracovat v podniku svého otce, který rozhodně nebyl ukázkovým rodičem a bil jak Davidovu matku, tak své děti.

S matkou po čase otce konečně opustili, ale David se celý svůj život stále setkával s jednou porážkou za druhou. Neuměl plavat, školou prolezl jen díky podvádění, v jednu chvíli vážil přes 130 kg, zatímco pracoval jako deratizátor ve fastfoodech. Jednoho dne viděl v televizi reklamu US Navy SEALs a rozhodl se, že se stane jedním z nich. Během náboru mu ale sdělili, že pro přijetí musí zhubnout 50 kg, a má na to 2 měsíce.

David, rozhodnutý že zhubne, vstal v 6 hodin ráno, vydal se na svůj první běh a uběhl.. čtvrt míle (400 m) a se svěšenou hlavou se vydal zpět domů.

Ale nepřestal. Nevzdal se, nakonec to dokázal, zhubnul 50 kg za 2 měsíce a byl přijat do výcviku. Ten na první pokus sice nezvládl, ale vrátil se, a nakonec se skutečně dostal mezi Navy SEALs (Americké námořnictvo, speciální jednotky, jeden z nejnáročnějších výcviků vůbec).

Nezlomná vůle

Postupně se účastnil více než 60 ultra-maratonů, ultra-triatlonů, 24hodinových běhů a nejtěžších závodů na světě. Pravidelně se přitom umísťoval v první pětici. Byl také držitelem světového rekordu v počtu shybů během 24 hodin – zvládl jich přes 4 000.

Když měl David v jednu chvíli polámané kůstky v chodidlech, a přesto ho čekal běh, omotal si kotníky lepicí páskou pro zpevnění a běžel.

Po internetu koluje spousta fotek Davidových zubožených chodidel a rukou po některých z těchto závodů.

Zde je například fotka jeho dlaně během druhého pokusu a světový rekord ve shybech:

Po pořízení téhle fotky udělal ještě přes 1 000 shybů.

Knížka je částečně životopisem, ale současně zahrnuje i mnoho self-help prvků. David radí, jak být silnější, jak překonávat sám sebe i těžké životní situace, jak si správně nastavit mysl.

Během čtení jsem byl silně namotivovaný a odjel pár opravdu těžkých, možná až kontraproduktivních tréninků v posilovně, po kterých jsem několik dní sotva chodil. Bylo to ale boží 😀 Doporučuji si před tréninkem pustit nějaké Gogginsovo video.

Vybraný úryvek z knihy, volný překlad:

„Ale nejsou to externí hlasy, co tě zlomí. Na čem záleží, je tvůj vnitřní hlas. Ty nejdůležitější konverzace, které budeš v životě mít jsou ty, které budeš mít sám se sebou. Budíš se s nimi, slyšíš je během dne, jdeš s nimi spát a ve výsledku se podle nich řídíš. Ať už jsou pozitivní, nebo negativní“

Kniha je zakončena kapitolou What if. Goggins v ní vysvětluje, proč je důležité si tuto otázku pokládat. My sami jsme častokrát naším největším haterem a pochybovačem. Sebepochyby se přirozeně hromadí s každým z našich neúspěšných pokusů něčeho dosáhnout. Proti těmto sebelimitujícím myšlenkám lze bojovat právě otázkou Co když.

Otázka Co když je připomínkou toho, že nikdy skutečně nevíme, čeho jsme schopni, dokud to nezkusíme a nedáme do toho 100 %.

Až příště uslyšíte svůj vnitřní hlas říkat, že něco nedokážete, odpovězte: Ale co když..